Dnes je zámek v soukromých rukou a probíhá snaha o jeho rekonstrukci. Předpokládaný konec rekonstrukce není znám. Veřejnosti je přístupný zámecký park kde naleznete lavicky a altánek. Zákaz vstupu na staveniště.
Na místě dnešního zámku v Libé stával hrad, který vznikl ve 13. století. První zpráva o něm je z roku 1264, kdy je uváděn chebský rychtář Ruprecht z Nového Libštejna (Libé, Liebestein) a jeho bratr. K hradu Libé patřilo v oné době několik vsí v jeho okolí. Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem († 1292) a jejich léna připadla jako odúmrť říši.
Dalšími jejich držiteli byli Presberkové, z nichž je Dětřich v r. 1298 prodal valdsaskému klášteru. Valdsaský opat Giebl (1339-1349) dal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale později prodal Libou neznámému kupci. Ten však byl dán pro rušení zemského míru do klatby a jeho hrad Libá byl na pokyn bavorského vévody Rudolfa rozbořen a dnes z něj zbývá pouze okrouhlá románská věž.
Panství Libou propůjčil v r. 1346 Jan Lucemburský jako české korunní léno Františku Gossweinovi a Karel IV. mu povolil v r. 1355 hrad obnovit. Jeho synové se však dopustili četných loupeží a proto jim král Václav IV. hrad odňal a propůjčil jej v r. 1381 Leuchtenberkům. Ti jej v r. 1400 prodali chebskému měšťanu Erhardu Rudischovi.
Po jeho smrti v r. 1406 zdědili Libou rytíři ze Sparnecku a od nich ji v r. 1426 koupili jako chebské léno Koruny české Cedvicové z Najperku (Neuberg, dnes Podhradí u Aše). Ti se však brzy oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských (od r.1790 říšská hrabata), kterým panství Libá náleželo až do r. 1945.
Jeden z nich, Jiří Cedvic z Libštejna, se však dopouštěl za slabé vlády Vladislava II. Jagellonského loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Proto Chebští v r. 1509 jeho hrad oblehli a dobyli. Cedvic a jeho společník Ondřej z Bachu utekli přes rybník do Bavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu bylo odvedeno do chebského vězení. Když ale později i s Jiřím Cedvicem slíbili městu věrné služby, byli propuštěni na svobodu a Cedvicové dostali svá panství zpět.
Někdy v pozdní gotice, jak můžeme usuzovat ze stavebního rozboru, byl hrad opraven.
Za třicetileté války (1647) Švédové pod vedením generálů Wrangela a Wittenberka hrad Libou úplně zpustošili. Byl proto v r.1719 opraven a kolem r.1770 došlo k jeho přestavbě na rokokový zámek. Byl upravován ještě kolem r.1800 a v 19. století byly obnovovány interiéry.
Hlavní zámecká budova, postavená kolem okrouhlé románské věže s úzkým střílnovým oknem, zakončeným nahoře bání, má půdorys nepravidelného čtyřúhelníku. Je dvoupatrová a pokrývá ji většinou sedlová střecha, jen na její severní části je částečně mansardová. Z její fasády vystupuje kamenný cedvicovský erb. Zámek obklopuje z velké části balustráda na kamenné ohradě, k níž vede barokní schodiště. Hlavní přístup sem vede od západu kolem kostela sv. Kateřiny (1753 - 1763).
, kde byla hlavní brána. Zdejší valy a příkopy už dávno zanikly, podobně jako zahrady se vzácnými rostlinami na severní straně, o nichž se zmiňují zprávy z první poloviny 19.století.
Současná rekonstrukce vázne vzhledem k nedostatku finančních prostředků, a tak zámek na jehož dnešním stavu má svůj podíl Československá lidová armáda, Československý stát, bývalé Státní statky, různí nenechavci a v neposlední řadě i čas, chátrá dál a čeká najde-li se investor.
Dostupnost : Libá leží 10km západně od Františkových Lázní u hranic. Do Libé je autobusové spojení, odtud asi 300m. Žlutá turist. značka.