Bludiště bylo zbudováno podle projektu arch. Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě 1891. Postavil jej pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Bludiště stálo původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později bylo přemístěno na Petřín. Je napodobeninou někdejší gotické brány vyšehradské zvané Špička, postavené ve 14. století Karlem IV. a završenou devíti věžičkami.
Po přenesení pavilónu na Petřín bylo v pravé části místo panoramatu s diapozitivy nainstalováno zrcadlové bludiště, které vede k dioramatickému obrazu. Inspirací bylo patrně zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost byla v r. 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (síň smíchu). Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel. V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci objektu.
Na střeše bludiště se nachází korouhvičky s křestními jmény řemeslníků, kteří na stavbě pracovali již v roce 1891, si je tam sami napsali.