Žádný jiný z českých a moravskoslezských krajů není natolik spjat s jedním z nejušlechtilejších tvorů z říše zvířat – koňmi – jako kraj Pardubický. Nejenže v samotném krajském městě nalezneme českou Mekku dostihové sportu, proslulou zejména konáním Velké pardubické – nejnáročnějšího překážkového dostihu na starém kontinentu, ale současně se v tomto malebném kraji rozprostírajícím se v polabských rovinách, na Vysočině i v Orlických horách nachází mnoho chovatelských organizací včetně těch nejcennějších. Pardubický kraj je totiž domovem klenotu českého chovu – bílého a vraného stáda koní starokladrubských v hřebčínech Kladruby nad Labem a Slatiňany. Město Slatiňany navíc oplývá ještě jedním hipologickým unikem, ve zdech místního zámku se již 60 let nachází Státní hipologické muzeum, jež své návštěvníky zasvěcuje do tajemství vývoje vztahu člověka a koně.
HISTORIE
Myšlenka na vytvoření umělecko-biologického muzea, které by mapovalo paleontologii, zoologii, anatomii a domestikaci druhu, současně by zachytilo vývoj vztahu člověka a koně a představilo tento druh i coby předmět umělecké tvorby, se setkala s podporou Národní kulturní komise, a tak se brány muzea slavnostně otevřely dne 1. října roku 1950.
EXPOZICE
První část muzea, zvaná vědecká, přístupnou formou mapuje vývoj druhu a představuje anatomii a fyziologii koně domácího (equus caballus), a to i názornými kosterními exponáty a vycpaninami. Návštěvníci zde naleznou například i Převalského hřebce Aliho a klisnu Minku, zakladatelský pár chovu tohoto druhu v zajetí. Jedinečným exponátem je rovněž úvodní rekonstrukce prvního známého předka koně Eohippa, který žil před 55 miliony let, pocházející z USA. Bez zajímavosti není ani obsáhlá podkovářská sbírka.
V druhé části muzea na návštěvníky čeká bohatá umělecká expozice představující nejrůznější podoby ztvárnění elegance a krásy koně ve výtvarném umění. Již samotné štukované schodiště, které nás zavede do prvního patra zámku, je bohatě vyzdobeno cennými rytinami Georga Phillipa Rugendase, proslulého německého barokního malíře. Na ochozech zámku i v jednotlivých místnostech pak návštěvníci mohou shlédnout rytiny a malby Ridingerovy, Hamiltonovy, Raffetovy, Régnierovy, Newhouseovy a celé řady dalších význačných evropských umělců, které zachycují využití koně v jezdeckých školách, vojenství, dopravě, poště, zemědělství či lovu. Klenotem zámku je unikátní hipologická knihovna, která obsahuje na 4.500 českých a především zahraničních svazků zabývajících se chovatelskou i sportovní tématikou. Jedním z opravdových bonbonků je spis Antoina de Pluvinela – francouzského jezdce přelomu 16. a 17. století, který významně ovlivnil podobu moderní drezury. K dalším významným malířským exponátům, které stojí za zhlédnutí, zařaďme díla Ludvíka Vacátka, Otto Waltera, Františka Plischkeho, podobiznu Karla knížete Kinského – vítěze liverpoolské Velké národní z roku 1882 (na klisně Zoedone) nebo rozměrné plátno Parforsní společnost pod Kunětickou horou z dílny Benna a Emila Adamových, jež věrně zachycuje dobové složení parforsní společnosti včetně hrabat Kinských či Thurn Taxisových. Bylo by však mylné domnívat se, že sbírky slatiňanského zámku jsou specializovány pouze na malířské umění, návštěvníci si zde mohou prohlédnout například i kopie soch Adriana de Vriese ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze, kolekci historického porcelánu nebo vzácný dekret Jeho Milosti, císaře Rudolfa II. z roku 1579, kterým císař udělil hřebčínu v Kladrubech nad Labem statut císařského dvorního hřebčína. Muzeum nezapomíná ani na sportovní, a to především dostihové využití koní – jednou z dalších lahůdek, které v prostorách zámku může návštěvník spatřit je kupříkladu i nejstarší dres vítěze Velké liverpoolské, který se vůbec zachoval. Svůj dres muzeu věnoval i mnohonásobný vítěz Velké pardubické žokej Josef Váňa.
PROHLÍDKA- I. Vědecké a umělecké sbírky
Vědecká expozice seznamuje návštěvníky s evolucí a historií koní, jejich anatomií, chovem a využitím ve společnosti.
Umělecké sbírky nabízí širokou paletu významných obrazů koní hlavně z 18. a 19. století, další exponáty představují využití koní ve vojenství, dopravě, při parforsních honech či dostizích. Obrazové sbírky jsou doplněny ukázkami sedel a postrojů. - II. Hospodářské zázemí zámku
Slatiňanský zámek nabízí ke shlédnutí ojedinělou ukázku dobové zámecké kuchyně, včetně velkých kachlových kamen se starobylou kuchyňskou výbavou. K tomu je možné nahlédnout do kotelny z přelomu 19. a 20. století doplněné o soustavu zámeckého ústředního topení.
PROVOZNÍ DOBA
DUBEN: vikendy a svátky, 10 - 16 hod.
KVĚTEN, ZÁŘÍ: úterý až neděle, 10 - 15 hod., víkendy 10 - 16 hod.
ČERVEN: úterý až neděle, 10 - 16 hod.
ČERVENEC - SRPEN: úterý až neděle, 10 - 17 hod.
CENÍKI. Hipologicka expozice- plné vstupné 90 Kč
- snížené vstupné 60 Kč
- rodinné vstupné 240 Kč
II. Zámecká expozice- plné vstupné 100 Kč
- snížené vstupné 70 Kč
- rodinné vstupné 270 Kč
III. Zámek + hřebčín- plné vstupné 140 Kč
- snížené vstupné 90 Kč
SLUŽBY- mimo návštěvní dobu jsou celoročně prohlídky možné pouze po předchozí domluvě. Rezervační poplatek 10 % za rezervaci hromadných prohlídek.
- fotografování, filmování: 100 Kč fotografování, 200 Kč natáčení
- prodej květin z vlastního zahradnictví
- pronájem prostor v zámku či zámecké zahradě: zámecká knihovna, galerie, přednášková místnost, pronájem části parku
- svatební obřad: zámecká knihovna, nádvoří zámku, jižní strana, saletek, červený dub či jiná místa v parku, fotografování svatby na zámku ...
- Turistická známka No.267, Slatiňany
DOSTUPNOST
Hippologické muzeum Slatiňany sídlí v prostorách zámku Slatiňany, vzdušnou čarou 400 m z centra Slatiňan.
- Vlakem: žst. Slatiňany (trať č. 238), vzdálenost 1,2 km.
- Autobusem: zastávka Slatiňany střed nebo hřebčín, vzdálenost 400 m.
- Na kole: cyklostezka č. 4112, 4194.
- Autem: Přímo ve Slatiňanech můžete zaparkovat u restaurace „Pod zámkem“ (menší kapacita a jen pro osobní auta) nebo na parkovišti směrem k testační stanici NH vedle hřebčína. Další možnosti našich hostů s auty i s autobusy jsou na asfaltové ploše před budovou hřebčína - tato plocha patří ke slatiňanskému zámku. Velmi vhodný je výstup návštěvníků z autobusu pod zámkem na počátku pěší zóny. Autobus se potom může otočit na cca 200 m vzdáleném kruhovém objezdu a zaparkovat na parkovišti u továrny Strojírny Potůček či u hřebčína.
ZDROJ INFORMACÍ: www.zamek-slatinany.cz
|
|