Stezku nechalo vytvořit a je jejím provozovatelem Ministerstvo životního prostředí ČR v roce 2008. Zde a v blízkém okolí se v 10. a 11. století, v dobách údělných moravských knížat přemyslovského rodu, těžila stříbrná ruda. Historické záznamy dokládají, že na Slepetném se začalo s těžbou dříve, než svá stříbrná bohatství vydala ložiska v Jihlavě, Kutné Hoře či Příbrami. Naučná hornická stezka Stříbrný důl Slepetné byla zřízena jako obousměrná trasa, na které byla vybudována 2 zastavení. Délka prohlídky činí včetně přístupové historické lesní cesty asi 850 m. Vydejme se tedy po trase hornické naučné stezky. Začíná ve svém nejvýše položeném místě na rozcestí zvaném Nad Závilíší (460 m n. m.). Její trasa zde odbočuje od žluté turistické značky na zbytky kamenité, ale rovinaté a úzké příjezdové cesty ke starým jámám. Stará cesta končí po několika stovkách metrů na malé ostrožně, na jejímž západním svahu jsou situovány dva ploché historické odvaly. Ty jsou tvořeny křemennou a kalciovou žilovinou, ale především karbonskou kulmskou horninou vytěženou z pěti starých důlních jam, v jejich těsné blízkosti. Uprostřed areálu je umístěna informační tabule prvního zastavení – Staré jámy a odvaly. Odtud je také pěkný výhled na zámek. Druhé zastavení nás seznámí s působením Kryštofa z Gendorfu, nejvyššího horního hejtmana krále Ferdinanda I. Kryštof byl na vrchu Slepetné v roce 1529. Z místa druhého zastavení (420 m n. m.) – se můžeme opět napojit na žlutou turistickou značku. Ta nás po severním svahu vrchu Slepetné dovede do údolí k hlavní silnici, spojující Hradec nad Moravicí a město Fulnek. Při zajišťovacích pracích a výstavbě hornické naučné stezky bylo nalezeno v historickém důlním areálu hornické nářadí - kompletně zachovalého želízka, konec zlomeného rozklepaného sekáče, kovaný hřebík, ulomený hrot želízka a zašpičatělou masivní skobu. Nalezená byla také zlomená středověká koňská podkova.
ZDROJ INFORMACÍ: MěÚ Hradec nad Moravic